Metodologie

Analýza sociálních síti (social network analysis) je metoda/přístup, jejímž předmětem zájmu je rozbor sociálních vazeb jedinců. Množina těchto vazeb tvoří sociální síť, v rámci které jsou aktéři pojímáni jako uzly (nodes) a vazby, které je spojují jako hrany (vertex). Prostřednictvím matematického vyjádření vlastností vazeb je možné sociální sít analyticky uchopit coby graf a podrobit jí analýze. Za tři hlavní proměnné popisující vlastnosti sítě lze považovat jejich reciprocitu, intenzitu a stálost, které je nutné doplnit o síťové atributy velikosti, hustoty, centralizace, konektivity, zakotvenosti a dostupnosti. K analýze sociálních sítí se využívají specializované počítačové programy, mezi něž patří např. UCINET, Pajek, NetMiner.

Computer assisted qualitative data analysis (CAQDAS). Tímto termínem je nazývána analýza kvalitativních dat, při které dochází k využití některého ze specializovaných počítačových programů. Mezi nejrozšířenější programy v současné době patří ATLAS.ti a NVivo, které umožňují efektivnější a rychlejší práci s větším množství dat (datovým souborem) v digitální podobě. Základním nástrojem těchto programů je kódování dat, kdy jsou jednotlivé části datového souboru označeny indexy (kódy), které si výzkumník stanoví. Indexování umožňuje výzkumníkovy řadit části datového soboru dle jejich významu, který jim přisoudil, vytvářet modely vztahů, koncepty atp. V rámci výzkumných projektů, které realizuje CAAT, je využíván k analýze dat program NVivo 7.

Desk research, neboli analýza sekundárních dat je přístup, který je založen na zpracování již existujících dat. Tyto data mohou mít podobu odborných publikací, zpráv z médií, výstupů z výzkumných projektů, formálních i neformálních dokumentů a databází státních a nestátních organizací, výročních zpráv atp. Desk research je ve své podstatě nezbytným krokem na počátku každého výzkumného projektu, neboť umožňuje získání základních znalostí o zkoumané problematice a zpřesnění designu výzkumu. V některých případech, pokud existuje dostatečné množství relevantních dat, lze využit tohoto přístupu bez nutnosti aplikace následného terénního šetření. Avšak v takovém případě se výzkumník vystavuje riziku, že získané výsledky nemusejí být validní.

Etnografie je termín, který má různé významy a jeho použití není ustálené. V kontextu metodologie sociální a kulturní antropologie se jím zpravidla označuje proces i výsledek sběru dat v rámci terénního výzkumu, který v sobě zahrnuje různé techniky sběru dat. Mezi ně patří především zúčastněné pozorování či genealogie. Etnografie, resp. terénní výzkum se v sociální a kulturní antropologii vyznačuje těmito charakteristikami:

Focus groups (též focus groups discussions či focused groups), do češtiny nepřesně překladné jako ohniskové skupiny, je metoda skupinového interview, která vznikla v oblasti výzkumu trhu na základě modifikace Mertonovi metody zaměřovaného interview a skupinových rozhovorů v klinické psychologii. Zpravidla se jedná o diskusi 6–10 respondentů, která je moderována výzkumníkem podle předem daného scénáře, jenž obsahuje základní okruhy otázek, jejichž cílem je odhalit subjektivní zkušenosti/názory respondentů. V rámci focus groups, jejichž délka se obvykle pohybuje kolem dvou hodin, může docházet k aplikaci projektivních technik.

Více viz:
Ladislav Toušek: Zaměřované interview a focus groups. Mertonův příspěvek k metodologii sociálních věd, Přehledové studie 07/2.

Genealogie je analytický nástroj určený ke studiu příbuzenství, jehož základním výstupem je grafické vyobrazení příbuzenských vztahů v podobě rodokmenu, resp. genealogického stromu. Jedná se o základní nástroj etnografa během terénního výzkumu při studiu těch sociálních skupin, u nichž je příbuzenství důležitým organizačním principem.

Narativní, též někdy biografický rozhovor je typ nestandardizovaného kvalitativního dotazování, které rozpracoval německý sociolog Fritz Schütze. Jeho základní charakteristikou je, že dotazovaný respondent je ponechán aby volně vyprávěl na téma určené výzkumníkem, aniž by se mu kladly přímé otázky. Zvolené téma vyprávění se přitom týká části či celku respondentovi biografie. Tento typ rozhovoru je založen na předpokladu, že volné vyprávění odhalí subjektivní zkušenosti, které by prostřednictvím přímého dotazování zůstali skryté.

Obsahová analýza (content analysis) je metoda, kterou lze obecně definovat jako rozbor obsahu záznamu určité komunikace. Někdy je tato metoda úžeji vymezována jako analýza textu či souboru textů. V takovém případě se lze setkat též s označením textuální analýza. Hlavním účelem této metody, která vychází z tradic pozitivistické metodologie, je vyhledávání konkrétních slov a konceptů v analyzované komunikaci a stanovit četnost jejich výskytu, významu, vzájemné vztahu atp. Nejčastěji je tato metoda využívána při analýze mediálních sdělení.

Projektivní techniky jsou využívány v individuálních či skupinových interview v případech, kdy výzkumník potřebuje odhalit skryté či obtížně vyjádřitelné emoce respondenta, které nejsou zjistitelné prostřednictvím přímého dotazování. Tyto techniky, vycházející z tradic interview v klinické psychologii, mohou být verbální či nonverbální. Mezi nejčastěji využívané projektivní techniky v kvalitativním výzkumu patří: tzv. Tématický apercepční test (Thematic Apperception Test, TAT), doplňování významů, hraní rolí, vyprávění příběhů, slovní asociace, interpretace obrázků atp.

Zaměřované interview (focussed interview) je kvalitativní metoda dotazování formulována Robertem K. Mertonem. Od ostatních forem interview se liší v tom, že (1) dotazování respondenti společně sdílejí konkrétní zkušenost s předmětem šetření, (2) jehož celková struktura byla předem analyzována a (3) na jejímž základě byla vyhotovena osnova interview, (4) které je zaměřeno na subjektivní zkušenosti respondentů se zkoumanou problematikou. K aplikaci zaměřovaného interview by mělo ideálně docházet v kombinaci s kvantitativním šetřením.

Pozorovávání je základní metodou etnografa během terénního výzkumu. Dle míry participace výzkumníka na dění, které je předmětem analýzy se zpravidla rozlišuje pozorování zúčastněné a nezúčastněné. Dále viz Etnografie.